Jak jsem běhal v Etiopii
***

Asi se nevyhnu srovnávání Keňi a Etiopie. Obě země jsou ale natolik rozdílné, že nevím, jestli to půjde. Zatím co v Keni jsem bydleli v Itenu, městečku vzdáleném stovky kilometrů od Nairobi, v Etiopii jsme na dohled od hlavního města Addis Abeba.

Den 11. - Jsem pokřtěn
Aklimatizace: 2400/2700m
Váha: 73.2kg
20. leden je zde státní svátek. Křesťanský svátek , kdy Ježíš křtil v řece Jordánu. Oslavy začínají už o den dřív, tedy dnes. Vyzdobené ulice se od pravého poledne začnou zaplňovat lidmi a průvody vystrojených lidí míří ke kostelům. Doprava je minimální a je slyšet jen kázání místního...

Sobota 18.1. Den 10. - Nebe, peklo, ráj aneb Čech, který vylezl na kopec a vytvořil horu (volně inspirováno originálem: The Englishman who Went up a Hill but Came down a Mountain)Aklimatizace: 2300/2700m (teď už to leze po padesáti metrech)Váha: 72,5kgRáj Dva kilometry od našeho ubytovaní, opouštím územní odpadků, aut a hluku a dostavám se do ráje...

Ráno vybíhám sám. Běžím do nedalekého lesíka. Až na ty všudypřítomné odpadky, je tam pěkně. Vyšlapané cestičky křižují jedna druhou. Za chvíli ani nevím kde jsem. Ale ztratit se tu nedá. Středem vede jedna velká cesta , po které občas projede nákladní auto na nedalekou stavbu. V plánu je 10km. Musím už pomalu začít prodlužovat trasy. Sice jsem tu...

Ráno v 7 jdu běhat s Hankou. Pár dnů zápasila s rýmičkou, tak teď zkouší, jestli to teď už půjde. Dáváme pomalejší 7,5km okruh. Pořád funím jak lokomotiva, ale už se u toho cítím líp a postupně začnu navyšovat. Jakmile Garminy ukáží aklimatizaci 2700/2700 začnu dělat dvojfáze. Ale na to je ještě pár dní čas.

Návštěva zubaře se odkládá. Huraaa. Je to mnohem lepší. Bolest ustoupila a cítím už jen tlak. Snad už bude dobře.

Celou noc mě budil bolavý zub. Ani prášky moc nezabíraly. Dokonce jsem začal kloktat slivovici, kterou k smrti nesnáším. Vážně uvažuju, že navštívím místního zubaře. Jsem unavený a raději zůstávám v posteli.