Den 12. - Puchejře jak Afrika

28.01.2019

Dnes mám v plánu doběhnout k lesu a trochu se tam projít. Vybíhám po 9. hodině. Osmikilometrovou trať běžím v tempu 5:12. Trošku u toho funím, ale jinak to jde. Běžím kolem školy, kde si za plotem hrají děti. Jakmile vidí běžícího mazungu (bělocha), začnou přes sebe překřikovat "havajůůů havajůůů" (How are you). Zvedám ruku na pozdrav a odpovídám "fajn fajn". Jejich švitoření slyším ještě za zatáčkou. Kilometry ubývají celkem svižně, ale stejně se těším jak se projdu v lese. Na sedmém potkávám Kubu Holušu. Šlape si to na kole, kývne na pozdrav a zase mizí v dálce. Čechů tady v Itenu celkem dost. Poslední, osmý kilometr. Jsem na konci. Přepínám hodinky do módu "turistika". 

Cesta vede pozvolna vzhůru k lesu a za chvíli jsem v něm. Je to děsná úleva od prašných polních cest. A ten boží klid. Člověku se ani nechce věřit, že je v rovníkové Africe. Chvílí se procházím, ale pak mi to nedá a rozbíhám se. Jen tak pomalu, jen tak pro radost. V pomalém tempu se cítím skvěle, a tak se rozhodnu, že poběžím dalších 8 km zpět a zbytek půjdu. Koukám po okolí a přehlédnu odbočku. Po chvíli si to uvědomuju, ale nechce se mi zastavovat a běžím a běžím. Zastavím až na osmém kilometru. Koukám do mapy a zjišťuju, že se budu muset vrátit stejnou cestou. Chvíli jdu , ale protože se už blíží doba oběda, tak se vybičuju a běžím ještě 3km. Pak už se mi fakt nechce a přecházím do chůze. 
Konečně jsem doma. Leju do sebe colu a zouvám boty. Trošku se zhrozím při pohledu na nohy. Puchýře, které mám už několik dní se zvětšily a trochu zalily krví. 
Naštěstí to skoro vůbec nebolí. Zalepím je tejpem a pádím na oběd.
Odpoledne mě ještě Jirka Homoláč přemluví na petikilometrový výklus. Je po několikadenní odstávce kvůli špatnému žaludku, tak chce běžet pomalu. Běží pomalu. Tempo 4:40 je pro něj hodně pomalé, i když není ještě úplně fit. Pro mě je to ovšem zatím nejrychlejší běh, jaký jsem v této výšce dal (cca 2350 m.n.m).
Trénovat v takové výšce není snadné. Chce to svůj čas, ale už začínám mít pocit, že to půjde.