Den 20. - Impérium vrací úder

06.02.2019

Dnes se bude makat .
Dopoledne klušu 3 kiláky na Kamary stadion.
Stadion byl otevřen v roce 1958 britskou královnou Alžbětou II. a momentálně prochází rekonstrukcí.
Takto nějak vypadl v době svojí slávy:
A takto vypadá dnes:
Pasou se tu ovce. V jednom místě je v celé šířce dráhy vykopaný příkop. Ale běhat se tu dá. Po dlouhé době konečně rovina. Pro jistotu si jednou oběhnu kolo, abych se ujistil, že je to čtyřstovka.
Podle Wikipedie byl stadion postaven podle britských standardů a čtyři kola měřila jednu imperiální míli.
Hodinky mi naměří 430m, ale nedá se běžet na vnitřním okruhu a občas se musí oběhnout i nějaký kámen, tak to tak zhruba odpovídá.

Odběhám 15 kol. Je teplo a nemám vodu.
Poslední kola mě dostávají na kolena. Běhat rychle v této nadmořské výšce není sranda. Imperiální stadion mě tentokráte dostal. Ale já se vrátím. 
Pomalým klusem se vracím domů. 
Včera jsem navštívil místní sportovní obchod. Bylo potřeba se trošku odměnit :)
Počítám, že jsem vykoupil tak třetinu obchodu. Osm kousků oblečení. Bohužel nemám čím zaplatit, protože bankomat nefunguje a nikdo neví kdy bude. Prodavač mi zboží odložil.
Dnes už funguje. Odnáším si pytel hader. Ještě že je sportovní oblečení celkem skladné. Snad se vleze do letadla.
Odpoledne jdou kluci běhat na hřiště v centru Itenu. Já to beru výklusem delší trasou. Když doběhnu, tak kluci už trénují. Udělám pár fotek a běžím do sprchy.
Teče!!!
Tekoucí voda ve sprše je luxus.
Dobrou noc