Den 26. - No toto, vyběhl jsem na Entoto

04.02.2020

Pondělí 3.2.
Den 26. - No toto, vyběhl jsem na Entoto
Váha: 70.1kg

Nevěřím na horoskopy, nevěřím na numerologii, ale čemu věřím, je dnešní datum v kalendáři. A to ukazuje 44. Žádné bujaré oslavy neplánuju. Jediné, co je v plánu, je vyběhnout na nejvyšší horu v okolí, na 3200m vysokou horu Entoto. A taky si tím i trochu dokázat, že věk je jen číslo a že na to furt mám.

Ona to zas až tak hora není. Spíš náhorní plošina a na ní malý, vyvýšený pahorek. A to je vrchol Entota. Kolem dokola jsou obdělávaná políčka, pár usedlostí a astrologická observatoř. Svahy jsou porostlé blahovičníky (eukalyptus). Údajně tu žije hyena skvrnitá, kočkodan a orlosup. Část hory je přírodním parkem. Samotný vrchol obklopují uměle vytvořené valy a uprostřed majestátně stojí plechová bouda. Je tu pořádná zima. Fouká, je tu mlha a není vidět nic. To je jedno, cíle bylo dosaženo. Mám za sebou 17km a vracím se zpět. Na pětadvacátým chytám hlaďák. Není se čemu divit, vybíhal jsem na jeden banán. Cola částečně doplní ztracenou energii a můžu pokračovat dál. Hodinky ukazují něco málo přes 29km. Probíhám do sedla, kde zrovna zastavuje taxi. Za 3 Kč se nechávám odvést dolů do vesnice.

David má od rána nějaké střevní problémy, a tak zůstává v posteli. Hanka má odpolední trénink a já s Čurdou se vydáváme do Yaya resortu za rychlejším internetem. Cestou nám zastavuje koňský provoz. Tak se necháme svést. Na cestě plné výmolů to pěkné skáče. Je to sice zábava, ale koníka je mi líto a raději vystupujeme. Čtyři lidi už je na něj přece jen moc.

Narozeniny slavím kakaem, džusem a zkoušíme i místní alkoholický nápoj Tej. Něco mezi medovinou a burčákem.

Takže takto jsem slavil svoje 44. narozeniny.

Díky všem, kteří jste si na mne vzpomněli.

Dobrou noc