Den 29. a 30. - Wi-fi nad zlato

08.02.2020

Čtvrtek 6.2. a Pátek

7.2.Den 29. a 30. - Wi-fi nad zlato 
VO2MAX: 51 (sakra zase to šlo dolů)
Váha: 70.6kg (váženo po jídle)

Postihla nás další katastrofa. Kromě netekoucí vody, která už tedy zase teče, nám přestala téct data. V sobotu jsme byli v Addis Abeba a v místním telecomu, jsme si předplatili měsíční data za 1.350,-. Není to zrovna nejlevnější a o rychlosti už nemůže být řeč vůbec. Ale při troše trpělivosti, nějakou tu zprávu z messengeru nebo WhatsAppu odešlete. Je tu jediný mobilní operátor, a tak je síť neskutečně přetížená.

Pokud se chcete podívat na nějakou internetovou stránku, tak je nejlepší čas kolem druhé hodiny ranní. To to frčí celkem obstojně. Dnes už je to druhý den bez internetu. Původně jsme si mysleli, že je to lokální výpadek, ale nakonec jsme zjistili, že nám chlapík na přepážce dobil jen balík dat, která jsme za necelý týden vyčerpali. Snad to co nejdříve dáme zase do kupy. Výhodou je, že teď nevstávám ve dvě ráno, abych surfoval, ale poklidně spím celou noc. V případě nejvyšší nouze máme záložní možnost připojeni ve dva kilometry vzdáleném resortu. 

Jinak co se týká mého tréninku, tak včera jsem dopoledne dal stupňovanou desítku (za to stupňování mohla moje střeva) a odpoledne posilku se saunou.Dnes jsem šel do kopců. A protože nic se nemá přehánět, a hlavně, protože jsem už cítil únavu, tak odpo už jen procházka po lese a nákup toaletního papíru . Jedna role 21 Kč.

Rozhodl jsem se, že vyzkouším co nejvíc místních jídel. Pizzu a těstoviny si můžu dát všude. Tak jsem to vzal pěkně od začátku. Etiopské národní jídlo s číslem 1 v jídelním lístku se jmenuje Ageligil. Jedinému, čemu jsem rozuměl, bylo vařené vejce a cottage cheese. Ostatní bylo pro mne záhadou. A záhadou to zůstane navždy. Do teď nemám páru, co jsem jedl, ale chutnalo to dobře. Dali jsme si to s Davidem napůl, ale byla to porce tak pro čtyři hladové Evropany nebo 15 Etiopanů.(Nákup toaletního papíru neměl nic společného s testováním místních specialit).

Dobrou noc