Den 33. a 34. – Horká Afrika - ale jen v sauně
Pondělí
10.2. a úterý 11.2.
Den 33. a 34. - Horká Afrika - ale jen v sauně
VO2MAX: 55/56
Váha: 70.4kg
Konečně běhám. Je to přesně měsíc, co jsem tady propotil první tričko a
snažil se uchovat plíce na svém místě. Jsme ve výšce 2700 m.n.m a každá
zvýšená námaha je ihned znát. Nohy jak z olova, obličej hraje všemi barvami,
dech, který je slyšet na míle daleko a k tomu rychlost 6km/h, která se zda být
maximem, co je tu člověk schopen běžet. Takové jsou pocity v průběhu
aklimatizace. Ale dnes už to bylo jiné. Nohy lehčí, sípající dech se
zklidnil a kopce už nepřipomínají kolmou stěnu, kterou bez lana nezdoláte. I
hodinky ukazují, že jsem se dostal na svůj evropský standard VO2MAX 56.
Do návratu zbývá ještě něco málo přes 14 dní, tak uvidíme, kam se ještě hodnoty
posunou.
Předplatil jsem si 12x posilovnu, teď už mi zbývá poslední. Docela mě to i
bavilo. Člověk dokáže mezi cvičením dělat dost dalších činností, jako
zkontrolovat fejzbůk a Instagra. Taky mě baví pozorovat místní atlety,
jak suprově provádí cviky z běžecké abecedy. Ale taky mě baví pozorovat místní
neatlety, kteří se je snaží dost nešikovně napodobovat a působí u toho dost
komicky. A tak není divu, že v posilovně vydržím několik hodin.
Po fitku jdu většinou do sauny. Myslel jsem si, že v Africe nikdo do sauny
chodit nebude. Taky jsem si myslel, že v Africe je teplo. Ale opak je pravdou.
Bývá tu zima a v sauně narváno. Je to místo veřejného setkávaní. Je tu
pánská a dánská sekce a saunuje se tu většinou v plavkách. Domorodci jsou
velice družní. Po výměně zdvořilostních frází, po odtajnění mé
národnosti a vysvětlení, že opravdu nejsem atlet, začnou padat dotazy na
český a mezinárodní fotbal. Když zjistí, že tudy cesta nevede, plynule
přecházíme do oblasti gastronomie. Tam už se cítím trošku jistější. Snažím se
vysvětlit co je řízek s bramborovým salátem. Vepřový tu moc nefrčí, tak říkám,
že to jde i z mladé krávy. A krávu můžou použít i na svíčkovou. To už jim ale
vysvětlit nedokážu. Neznají celer ani petržel. Jen mrkev. Dušenou mrkev už
vysvětlovat nechci.
Příští týden prý přijede bratránek z Kanady. Ne můj, ale jeho. Bude velká
oslava. Zabije se ovce a bude se jíst 3 dny. Mám se stavit, ale nemám počítat s
alkoholem.
Jednu kozí zabijačku jsem tu už zažil v neděli a včera jsem jedl raději jen
suchou rýži a salát.
Dobrou noc