Den. 42. a 43. – Běh na kopec a pod psa

20.02.2020

Středa 19.2. a čtvrtek 20.2.
Den. 42. a 43. - Běh na kopec a pod psa
VO2MAX: 56
Váha: 69.2kg

Tak to pěkně začalo. Snídaně v podobě tři banánů snědena. Tři deci pramenité vody z pětky vypito a venku je krásný slunečný den. Co víc si člověk může na dlouhý běh přát. Mířím zase nahoru do kopců, na horu Entoto. Cestou udělám menší odbočku a stavím se u chrámu Entoto Marian a paláce Menelika II. Tento strejda má údajně na svědomí výsadbu eukalyptů v Etiopii.

Prvních pět kilometrů je lesem do kopce. Odtud je to čtyři po silnici až ke kostelu. Je to poutní místo. Spousta věřících a stánky se svíčkama a dalšími kostelníma cetkama. Jsou tu i vězni. Pod dozorem policistů, vyzbrojených proutkem z euklalyptu, pochodují ve dvojstupech, svázání řetězy a zamčeni zámkem, který bych si nedal ani na dětskou pokladničku. Do kostela nelezu. Jsem v běžeckým celkem dost zpocenej. Kostel jen obejdu a pokračuju směr Entoto.

Mam za sebou 17km a jsem na vrcholu. Na vrcholu kopce. Vrchol blaha si představuju jinak. Tentokrát mi počasí přeje. Je tu dost chladno, ale je vidět. Minule jsem tu stál v mlze. Celou Addis Abeba mám jak na dlani. Chvíli posedím a vracím se zpět. Teď už to mám skoro celé z kopce. Po dvou kilácích musím zastavit. Nohy přestaly fungovat a začínám mít hlad. Trojbanánová snídaně evidentně nepokryla výdej. Běh začíná čím dál tím víc střídat chůze. Nejde to. Nohy jak z olova se už nedají ovládat.

Na 26. to balím úplně. Po silnici to mám do sedla asi 4km. Kolem silnice se buduje cyklostezka ve výšce 3000m. Když jsem tu běžel poprvé, tak tu rovnali podklad. Po měsíci je položenej asfalt a namalovaný čáry. Jsem v sedle. Tady si stopnu taxíka a sjedu dolů, kde si dám ovocnej džus s rohlíkem. Nemyslím už na nic jinýho, než na jídlo a pak na sprchu.

V sedle to po 45 minutách stopování vzdávám a jdu domů pěšky. Dnešek se moc nepovedl. Raději už jsem zbytek dne nevylezl z postele. Ráno se jsem stále rozlámaný a bolí mě hlava. Výklus to trošku spravil a po odpolední masáži se cítím už skvěle. Bude to potřeba. Zítra jedeme na výlet do kráteru Wonchi.

Dobrou noc