Den 6. - Ještě s Keňany neběhám

22.01.2019

Dnes vstáváme před osmou. Než se stačím vymotat z pelechu Čurda a David už mizí ze dveří.
Jirka Homoláč bojuje poslední dny s žaludkem, tak bude vyrážet později.
Dnes mi na ráno naplánoval 12km okruh. Na mobilu mě ukazuje ještě trasu a já vyrážím. Ještě není úplný vedro, ale rtuť leze pomalu nahoru. Trasa vede po silnici přes centrum Itenu. Na 4. kilometru se stačí na prašnou cestu. Dostávám se do krajiny plné pasoucích se krav a ovcí, malých políček a osamělých obydlí. V dálce se tyčí vrcholky hor.

Zhruba na osmém kilometru zastavuju, abych udělal pár fotek. Pak už to jde z kopce. Z kopce to jde se mnou, jinak krajina se vlní jako had. Od 10. kilometru přecházím každou chvíli do chůze. Na pár set metrů se chytám probíhající Keňanky, ale ta naštěstí odbočuje a já zase můžu uvolnit. 

Poprvé jsem běžel s (za) Keňany.
Na 11. už vypínám hodinky a zbytek docházím. Nejde to. Ale i tak to byl zatím nejdelší běh tady.Využívám vymoženosti moderní doby a užívám si tekoucí studenou vodu ve sprše.
Dnes vařím oběd já. Na tržišti koupím 5 avokád, stejný počet rajčat, cibuli a česnek. Platím cca 25 Kč. Bude guacamole. Povedlo se.Po obědě přichází Stiven a opět nás všechny masíruje. Dnes jsem to dost protrpěl. Kroutil jsem se jak žížala, ale výsledek se dostavil. Nohy jsou jak nové.Odpoledne jsem dostal naordinováno 6km. Snažil jsem se to ukecat na 5, ale to neprošlo. Nakonec z toho bylo 7 a cítil jsem celkem dobře.Uvidíme co přinese zítřek:)
Dobrou noc